WHO bije na poplach: Evropa potřebuje milion zdravotních sester do roku 2030

WHO bije na poplach: Evropě chybí milion zdravotních sester

V únoru 2026 zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO/Europe) historicky první strategický dokument pro region, který komplexně popisuje kritickou situaci v ošetřovatelství v Evropě. Závěr je jednoznačný: bez okamžitých opatření hrozí evropskému zdravotnictví kolaps.

Čísla mluví jasně

Již v roce 2022 WHO varovala, že nedostatek pracovníků ve zdravotnictví je „tikající časovanou bombou“. Nejnovější odhady tyto obavy potvrzují: do roku 2030 bude v evropském regionu chybět téměř milion zdravotnických pracovníků. V celé EU již dnes chybí přibližně 1,6 milionu odborníků ve zdravotní a sociální péči.

Zdravotní sestry tvoří páteř zdravotnictví — představují více než 56 procent všech pracovníků ve zdravotnictví. V EU aktuálně pracuje přibližně 3,7 milionu sester a 172 tisíc porodních asistentek. Tento počet však zdaleka nestačí.

Německo pod zvláštním tlakem

V Německu je situace obzvláště napjatá. Podle Spolkového statistického úřadu bude do roku 2049 potřeba 280 000 až 690 000 dalších pracovníků v péči. Koncem roku 2023 potřebovalo v Německu péči 5,7 milionu lidí — číslo, které do roku 2055 vzroste na přibližně 6,8 milionu.

Situaci zhoršuje skutečnost, že více než 25 procent pracovníků v péči o seniory je starších 55 let a v nejbližších letech odejde z trhu práce.

Česká republika a region

Problém se týká celého regionu. V České republice již pracuje přibližně 1 500 zdravotních sester ukrajinského původu v nemocnicích a klinikách. Celkově je v českém zdravotnictví zaměstnáno asi 251 000 pracovníků, přičemž téměř šest procent tvoří cizí státní příslušníci. Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom řadí profesi zdravotní sestry mezi nedostatkové obory.

8 doporučení WHO

Nový strategický dokument WHO, vypracovaný v rámci tříletého projektu Nursing Action (financovaného Evropskou komisí v programu EU4Health ve spolupráci s 21 členskými státy EU), stanoví osm prioritních opatření:

1. Uznat ošetřovatelství za bezpečnostně kritické — bezpečné personální obsazení je neoddělitelné od bezpečnosti pacientů.
2. Řídit komplexnost systému — personální obsazení závisí na financování, digitálních systémech a potřebách pacientů.
3. Zajistit širokou podporu udržitelnosti — dialog se sestrami, zaměstnavateli, regulátory a odbory.
4. Vybudovat datové systémy — spolehlivá data o personálu a pracovní zátěži.
5. Monitorovat odpovědnost — jasné standardy a transparentní reporting.
6. Zajistit udržitelné investice — finanční mechanismy podporující bezpečné personální obsazení.
7. Posílit vzdělávání a školení — kvalitní vzdělání a průběžný profesní rozvoj.
8. Posílit vedení v ošetřovatelství — podpora profesní autonomie lídrů v péči.

Mezinárodní nábor jako součást řešení

S ohledem na stárnoucí populaci a klesající zájem mladých lidí o profesi zdravotní sestry se mezinárodní nábor kvalifikovaných pracovníků v péči stává klíčovým. Právě zde působí OPK.CARE: propojujeme kvalifikované pracovníky z východní Evropy s pečovatelskými zařízeními v Německu a dalších evropských zemích — profesionálně, eticky a s hlubokým porozuměním potřebám všech stran.

Závěr: je čas jednat

Doporučení WHO jasně ukazují: Evropa musí jednat nyní. Investice do bezpečného personálního obsazení přinášejí měřitelné výsledky — od nižší úmrtnosti pacientů přes lepší kvalitu péče po vyšší spokojenost personálu.

Zdroje: WHO/Europe (únor 2026), Destatis, Euronews